Krásny výsledok sa podaril dnes na Dolomitenlaufe v Obertilliachu na 42 km voľnou technikou Martinovi Bajčičákovi, ktorý porazil Petra Northuga a to mu nadelil 2 min. Podarila sa mu tak odveta z Livigna, kde vyhral severan. Nad týmito dvomi však dnes ešte vyčnieval relatívne neznámi talian Sergio Bonaldi, ktorý vyhral s 30 sekundovým náskokom pred Martinom.
A teraz po poriadku...počas štartu dnešných pretekov bolo polooblačno až zamračené -3 stupňov, čiže celkom príjemne počasie, končilo sa však za jemného sneženia pri 0 stupňoch, čo zhoršovalo bežecké podmienky. Trať bola našťastie z predchádzajúcich dni kedy mrzlo utlačená, tvrdá a preto zo začiatku relatívne rýchla.
Aby nás organizátori ako zvyčajne neťahali po lúke hore, dole niekoľko krát, pripravili preteky po celej doline...spustili nás dole až pod Untertilliach a hore vytiahli s jednou „skialpinistickou“ odbočkou až do Kartitschu. Miestami mi niektoré úseky pripomínali záver zjazdovky na Bielej stope, či stúpanie na Hostinec. Odtiaľ 8km naspäť na štadión a znovu jeden oblúk na lúku, odkiaľ sme sa spustili už len do cieľa. To už som sa predieral pomedzi vločky snehu.
Preteky mali po každej stránke výbornú úroveň a k tomu okorenené o pretekárov svetového pohára, hlavne Northuga, o ktorom nikto nič nevedel, až kým sa neobjavil 5 min pred výstrelom v štartovacích koridoroch. No a na bedni sa len tak, tak objavil vďaka svojmu zdrvujucemu finišu, pred ďalšími „zúfalými“ prenasledovateľmi.
Preteku sa zúčastnilo aj niekoľko slovákov, no napriek predsavzatiam o super výkonoch sme nikto s najlepšími nedokázali držať krok ani na štartovej rovinke.
Klasičkári, to bola s počasím iná káva. V sobotu slnečno, bezvetrie, jasná obloha, -3 – 7 stupňov, rýchla a premrznutá stopa. Ako ináč...víťazom Stando Rezáč. Výborny výsledok však spravil aj slovenský reprezentant Peter Mlynár, ktorý na krátkej trati skončil tretí.
Verím, že výborna atmosféra z pretekov Euro a Worldlopettu sa prenesie aj na Skalku, tak, aby sme sa po pretekoch mohli tešiť z pekných zážitkov.

A je to tu. Všetci priaznivci diaľkových pretekov sa dočkali.
Jubilejný 40. Ročník diaľkových pretekov v bežeckom lyžovaní seriálu Euroloppet sa koná už nadchádzajúci víkend.
Snehové podmienky v Kremnických vrchoch, kde sa podujatie koná sú vynikajúce. V najvyšších polohách leží do jedného metra a v tých najnižších polohách je to okolo 40 cm snehu. Vyzerá to tak, že aj počasie bude počas pretekov ideálne. Dokonca dážď, ktorý má začiatkom týždňa zasiahnúť celé Slovensko a aj polohy do 1200 m n. m. príde vhod. Odmäk a voda zhutní trasy a ak sa usporiadateľom podarí vystihnúť vhodný čas úpravy tratí, môžeme sa tešiť na ideálne podmienky najmä hlavného preteku voľnou technikou. Od stredy má podľa predpovedí prísť ochladenie a cez víkend by malo vládnuť pravé zimné počasie bez silného vetra a sneženia. Všetko však môže byť trochu inak ak niečo nevyjde tak, ako to vyzerá teraz.
Týždeň pred začiatkom podujatia sa konečne objavil na webovej stránke organizátora oznam o pripravenosti preteku a stručné informácie ako bude diaľkový beh organizovaný. Informácie o podujatí doteraz neboli žiadne okrem propozícií, ktoré boli zverejnené po skončení uplynulého ročníka.

Najväčšou novinkou by mal byť štart po vlnách, po čom volajú účastníci tohto podujatia už niekoľko rokov.

V akých časových odstupoch sa bude štartovať však zverejnené nebolo. To by už malo byť jasné. Alebo sa ešte len hľadá optimálna varianta?
Každý účastník po absolvovaní behu dostane medailu, klasika bude mať dĺžku 30 km a pôjde sa na severnom okruhu. Hlavný pretek voľnou technikou by sa mal ísť na štandardnej trati sever+juh.
Tak toľko z noviniek a najdôležitejších informácií, čo doteraz vieme.
Všetky základné informácie o 40. Ročníku Bielej stopy nájdete na stránkach: http://www.euroloppet.sk
Držím palce organizátorom aby zvládli finišujúce prípravy na jubilejný ročník, aby vyšlo počasie podľa súčasných predpovedí a aby sa nenašli ľudia, ktorí by boli schopní ničiť upravené trate ako tomu bolo pred pár dňami.
Keďže na stránke Bielej stopy nie je možné diskutovať o problematike podujatia, očakávam, že práve na tomto mieste bežkárska verejnosť bude môcť položiť otázky, vysloviť svoje názory. Verím, že organizátori svojimi reakciami prispejú k informovanosti o tomto podujatí.
Obrázky sú prevzaté zo stránky: http://www.euroloppet.sk

Dnes bola vytýčená trasa sobotného behu na 25 a 45 km FT. Na obrázkoch dolu je mapka trasy 45 km FT, výškový profil a detail trasy po štarte. Skutočné dĺžky tratí sú zhodné s propozíciami. Odlišný bude začiatok preteku, keď sa pôjde kratšia vzdialenosť po tratiach na štadióne ako to bolo pred rokom. Na štadióne prebiehajú intenzívne prípravy, trať je po vymrznutí tvrdá a ukazuje sa, že by mohla byť na sobotný pretek vo výbornom stave.

Prognóza počasia celkom nevyšla a kto sa držal odporúčaní voskovania na stránke BS podľa predpovede z piatka asi nenamazal dobre. Je to konkrétne aj môj prípad. Očakávané silné mrazy na Skalku nedorazili, takže ráno bola teplota -7 st a na štarte to už bolo -5. Doknca sa objavilo slabé sneženie a počas celého preteku bolo zamračené. Trate boli výborne pripravené. Na štart vyrazilo okolo 700 bežcov na obe trate. Len škoda, že sa nezúčastnili žiadne hviezdy, ktoré by zatraktívnili podujatie.
Výsledkovú listinu z pretekov si môžete pozrieť tu:
http://www.sportsoft.cz/sk/zavod/overview/847
a záznam behu z môjho Polaru tu:
https://www.polarpersonaltrainer.com/shared/exercise.ftl?shareTag=b48418bfdec5ffc376719713a1c27578
Fotogaléria od L. Marasa: http://lacom.rajce.idnes.cz/Biela_stopa_2013

Trasa nedeľného behu na 30 km CT s výškovým profilom je na posledných troch obrázkoch.

Úvodné podujatie seriálu diaľkových behov EUROLOPPET v sezóne 2012/2013 sa po ročnej odmlke pre nedostatok snehu uskutočnilo za ideálnych podmienok. Na dostatočne hrubej snehovej vrstve boli pripravené kvalitné trate pre piatkový pretek na 21 km klasickou technikou a na nedeľný hlavný pretek voľnou technikou v dĺžke 42 resp. 22 km.
Veľmi bohaté zastúpenie mali aj bežci zo Slovenska. Štyridsiatka bežcov absolvovala podľa výsledkovej listiny 55 štartov. Pretekov sa zúčastnili aj dvaja naši špičkoví pretekári Martin Bajčičák a Alena Procházková. Obaja obsadili vo svojich disciplínach zhodne piate miesta. Vynikajúco obstál predovšetkým Martin Bajčičák, ktorý došprintoval iba necelé 4 sekundy za víťazným Nórom Pettrom Northugom.
My ostatní sme si stanovili vlastné limity a ciele a ich naplnenie si určite zhodnotí klaždý sám.
Pretek bol zorganizovaný na vysokej úrovni s kvalitnými traťami a servisom pred, počas a aj po preteku. Bežalo sa v doline s nadmorskou výškou minimálne 1800 metrov obklopenou množstvom zjazdoviek a prekrásnych kopcov. Užili sme si tak pred Vianocami pravú zimnú atmosféru.
Prikladám zoznam a umiestnenie pretekárov zo Slovenska a niekoľko obrázkov na dokreslenie atmosféry podujatia a samotného zimného strediska na severe Talianska. Aj keď vzdialenosť z Bratislavy je 750 km, oplatí sa sem zavítať aspoň raz.
Kompletnú výsledkovú listinu nájdete na
http://services.datasport.com/2012/winter/sgambeda/#Marke0
Pre zaujímavosť prikladám aj link môjho behu zaznamenaného hodinkami Polar RCX5:
https://www.polarpersonaltrainer.com/shared/exercise.ftl?shareTag=78a947356fe0cb46b7acd7a5bcfb2904

Mailom sme dostali najnovšiu správu o stave prihlášok na úvodný pretek Worldloppet v Európe - Jizerská 50-tka.


Kdo se chce v roce 2013 zúčastnit 46. Jizerské 50 ČSOB Pojišťovny, měl by si v nejbližších dnech rozhodně pospíšit. Z celkové kapacity závodu, který se v Bedřichově pojede v neděli 13. ledna, je totiž k dispozici v online registraci pouhých 150 čísel. Podobně jsou na tom i zbývající dva víkendové závody na 25 kilometrů klasicky a 30 kilometrů volně. Už není nač čekat!

Odkaz na ďalšie informácie o podujatí:
http://www.jiz50.cz/cs/zavody/jizerska55?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_content=j50&utm_campaign=cs46_05

Pretekom v talianskom Livigne sa už o necelé dva týždne začína seriál podujatí Euroloppet v sezóne 2012/2013. Po minuloročnom zrušení pretekov pre nedostatok snehu to vyzerá, že v tomto roku nič také nehrozí.V oblasti, ktorá leží vo výške 1800 metrov nad morom je takmer 30 cm vrstva snehu a podľa predpovedí do začiatku podujatia ešte nejaký ten centimeter pripadne.
Podujatie má na programe behy na vzdialenosti 21 km klasikou a 21 a 42 km voľnou technikou. V štartovnej listine takmer 2000 pretekárov je aj viac ako tridsiatka účastníkov zo Slovenska. Nebude chýbať ani v súčasnosti najlepší bežec na lyžiach u nás, Martin Bajčičák, ktorý štartuje za klub Skinfit Racing Team. V tom istom tíme štartuje aj výrazná postava v diaľkových behoch Stanislav Řezáč. Otváracieho podujatia v diaľkových behoch sa zúčastnia ďalší vynikajúci bežci z celej Európy.
Zdá sa, že tohtoročné podujatie bude mať vysokú úroveň a všetci, ktorí sa ho zúčastníme zažijeme úspešný štart do novej súťažnej sezóny.
Možno sa nám podarí pred pretekmi aj trochu potrénovať. Zima na naše hory už zavítala. Ešte by to chcelo aby napadlo aj dostatok snehu.
Verím, že na našich stránkach si budeme môcť prečítať aj reportáž z tohto podujatia a podeliť sa o zážitky.
Pre záujemcov o informácie o tomto podujatí je tu niekoľko linkov:
http://www.lasgambeda.it/en/home.jsp - stránky podujatia
http://www.livigno.eu/en/services/webcam - webkamery z oblasti
http://services.datasport.com/2012/winter/sgambeda/ - štartovná listina

Hory sú už biele, na cestách a železniciach kalamity. Mohlo by sa povedať, že zima už je tu. Žial, sneh nevydrží a jeseň má byť teplotne nadnormálna. Klasika.
Profíci sú na ľadovci, známi z ČR jazdia do tunela v nemecku. My ostatný musíme veriť, že na Skalke alespoň do vianoc napadne a trate budú upravené.
Sú aj ďalšie možnosti. Prvý pretek Eurolopetu – La Sgambeda v Livignu dúfam bude. Nie ako vlani. Koná sa 16. decembra. Kto sa chce zúčastniť a zatrénovať si ( dúfajme ) na peknom snehu, môže sa prihlásiť. Mám dohodu s usporiadateľmi. Platby pred, až bude istota, že pretek bude. Ubytovanie máme pred tunelom, vo švajčiarsku. Taktiež bez zálohy. Vlani sa „podarilo“ skupine, ktorá si všetko vybavila sama pricestovať do Livigna. Cesta – 2 x 500 km. Ubytovanie v Livignu zaplatené na 100%. Bohužial, ani na zjazdovkách nebol fliačik snehu. Tak si dali kávu a išli domov. Drahá káva. Konkrétny príklad, že je lepšie spolupracovať s profesionálom.

Sivester v St. Moritz. Klasické sústredenie, kde si každý individuelne nabehá toľko km, na koľko mu budú stačiť sily. V nadmorskej výške do 2.000 m.n.m. !
V mieste je samozrejme veľa ďalších aktivít. Slušné ubytovanie.
(Upravované kluzisko + curling – 100 m, bežecké stopy – 100 m, Menšia sjazdovka 5 min, nejbližšia so štvorsedačkou 4 km skibusom,
Areály St. Moritz – 8 km, Nočné a Silv. Zjazdové lyžovanie 40 CHF !!! )
Snehová istota a slniečko. St. Moritz má 320 slnečných dní v roku.

Informácie o pretekoch Eloppetu 2013.
Ubytovanie a štarovné zabezpečím bez problémov. Dopravu len v prípade, že sa prihlási skupina alespoň 6 osôb. V opačnom prípade si musíte dopravu zaistiť sami.

Info o pretekoch Worldloppet 2013
Jizerská 50 – zabezpečím čísla ( ak budem mať ješte cca 5 záujemcov, dostaneme nižšiu cenu ako je súčasná ) Dopravu + ubytovanie v Bedřichove.
Dolomitenlauf – všetky služby. Veľmi pekné ubytovanie za rozumnú cenu – priamo na osvetlenej bežeckej trati. Výhodné pre sprievod na zjazdovkách.
Marčialonga – bude osobitný článok. Čísla pre rok 2013 niesú.
Koenig-L-Lauf, Transjurassienne - všetky služby. Veľmi pekné ubytovanie za rozumnú cenu.
Tartu + Finlandia – kompletný zájazd, alebo individuelne letecky na jeden pretek. Výhodné ubytovanie, miestna doprava apod.
Vasalopet – vypredaný. Mám veľa záujemcov a ďalšie čísla už asi nezoženiem.
Navštívte OPET SPAR. Najúspešenejšia akcia z pohľadu účastníkov v roku 2012. Všetci pretekári mali nad 60 rokv a dosiahli vynikajúce časy. Služby na najvyššej úrovni.
Engadin Maraton – velmi slušné ubytovanie. Sami si ubytovanie nezoženiete s výnimkou (kryt pre 160 ľudí, alebo priváty za švajčiarské ceny na celý týždeň)
Birkebainer rennet – klasický zájazd. Výborné ubytovanie a služby.

Podrobnejšie informácie na www.raftovanie.eu

Vasův běh – Opet spar 2012

Sezona závodů Worldloppet 2012 je za námi. Zbývá rekapitulovat a možná začít s přípravou na další sezonu. Vrátím se k jednomu. Vasův běh – Opet Spar. Akce byla určená z části pro ty, kteří už si hlavní Vasaloppet „užili“, ale také pro absolutní nováčky na dlouhých tratích Worldloppet.
Tak jaký byl Opet Spar 2012 ?
Všichni účastníci měli více než šedesát let. Proto jsem program koncipoval co možná nejpohodlněji. Žádný shon, po závodě ještě jedna noc v místě, aby byl čas na absolvování tratě podle svých sil a schopností.
Doprava klasická – rychlé, nové minibusy. S osmihodinovou přestávkou na trajektu se dá cesta vydržet. Velmi kvalitní ubytování v blízkosti Mory. Komfortně vybavené sruby, včetně krbu, sauny, společenských prostor.
Druhý den po příjezdu si účastníci z rámci poznávání trasy zaběhli tréningově závod Tjej vasan. To je čistě ženský závod.
Pořadatelé je pustili bez problémů na konec stratovního pole. Mohli tak vidět nejkrásnější části švédska.
Vlastní závod – Opet Spar se od Vasova běhu liší jen v jednom. Start je průběžný. Opet Spar = otevřená stopa. Tisíce účastníků tedy nevyráží na výstřel, ale pěkně průběžně, podle vlastní úvahy. Tomu předchází pohodová doprava na start. Nevstává se ve dvě. Stačí v 4.30, což spolu s krásným ubytováním zaručuje kvalitní spánek, tolik potřebný před obsolvováním 90 km.
Po vystartování nikdo nestratí ani minutu při úvodním stoupání. Každý si zvolí své tempo a jede. Výsledné časy jsou proto překvapivě dobré. Ti, co se vrátili po letech, vyrovnali historické časy. Nováčci doběhli bez problémů a v pohodě.
V cíli žádný shon. Program byl nastavený tak, aby se po závodě spalo ještě jednu noc v Moře. Dostatek času na zhodnocení, doplnění tekutin, dobrou večeři. Směr domů nabrali účastníci až ráno.
Z mého pohledu jako organizátora – běžná klasika. Žádný problém. Podobně dopadá většina akcí. Samozřejmě že z různých důvodů vždy vše nevyjde.
Snahou všech je ale vždy vaše spokojenost.
Tak za rok – na vasově běhu, anebo jinde. Petr Brecík www,raftovanie.eu

Jeden za všechny. Milan Pecha, 60 let, poprvé na dlouhém laufu.

Ještě jednou tě Petře zdravím.
Můj dojem.
Doprava vynikající-řidiči taktéž bez problému ochotní a přátelští.
Ubytování výborné jak po výbavě kuchyňky tak i spaní.
Volné dny naplněny jak poznáním okolí, ZOO s medvědy, trénink na trase cca 20km, prohlídka Mory a celého areálu dojezdu.
Co se týče závodu tak též vynikající, start proběhl dobře a i na trati to bylo vynikající, jen malá chyba byla že nám po 20km začalo poměrně dost snežit a to trvalo skoro těch 70km. Atmosféra při vlastním závodě vynikající a i přítomnost diváků dobrá a upřimná. Na občerstvovačkách též dobrý a dle mého dostačující. Stejně si každý musí udělat svůj způsob doplňování jak pití, tak i energetické doplňky.
Po závodě přijemný návrat a i odpočinek před cestou domů, která proběhla též dobře bez problémů a hlavně díky řidičům a i ostatním účastníkům závodu. Pokud si budeš myslet že moc chválím tak já jsem na vše skromější a také se i na to připravím. Pro mě to byl vynikající zážitek a proto bych to chtěl jet hlavní závod-Vassův běh. Tak pokud by to šlo tak bych byl rád kdybych mohl opět se zůčástnit za tvé asistence a tvého přispění.
Zdraví Milan

Chcem sa ešte vrátiť k práve skončenej sezone dialkových behov v rámci Wordloppetu a poukázať na jeden výnimočný výkon v rámci Vasovho behu 2012.
Nevidiaca 18-ročná Lenka Zahradníková z Kralup a traserka Barbara Nemcová dokázali absolvovať tento 90 km beh za idealnych povetrnosných podmienok –jasno -1O st.,premrznutý snech ,už tradičná perfektná organizácia,na štarte 15 800 bežcov/vypredané/,rekord trate 3:38:41 hod od J.Bringa.
S pozdravom od priameho účastníka tohto výnimočného výkonu a 35 násobným účastníkom BS.

Tu je článok o tomto výnimočnom výkone od traserky Barbary Nemcovej.

Jak jsem na Vasáku zapomněla na předsevzetí s nevidomou parťačkou za zády.



Před třemi lety jsem se zařekla, že už sem nikdy nepřijedu. Nejen že jsem to nedodržela, navíc jsem si pro jistotu pro tentokrát podmínky ještě výrazně ztížila, píše redaktorka MF DNES Barbora Němcová. Legendární devadesátikilometrový Vasův běh jela na běžkách jako trasérka nevidomé Lenky Zahradníkové.
7:52, osm minut před startem závodu, si uvědomujeme další zádrhel. Nad hlavou nám krouží helikoptéra, která hravě přehluší rolničku, kterou mám na hůlce. Podle jejího zvuku se Lenka přitom do značné míry orientuje. Kromě toho ji instruuji i slovně. Lenka rozezná pouze světlo a tmu a hlásím tedy všechny zatáčky a profil tratě před námi. Nezbývá než si po dobu průletu helikoptéry připravit hlasivky.

Čtyři minuty před startem nazouváme lyže a předstartovní nervozita vrcholí. Nemůžu se dočkat, až budu v cíli. Kromě toho, že si v duchu nadávám, si svatosvatě slibuju, že tentokrát jsem tu opravdu naposled.

Úderem osmé hodiny se dávají do pohybu první startovní vlny, do nichž jsou zařazeni ti nejrychlejší. Posuzují se výsledky z jiných dálkových běhů po celém světě. My jsme s Lenkou ve vlně osmé. Za námi jsou ještě dvě, v té poslední startuje sedm tisíc lidí. Tomu se naštěstí vyhýbáme. I tak máme kolem sebe ale solidní masu lidí.

A je to tady. Do pohybu se dávají lyžaři těsně před námi. "Jdeme na to, Leni," hlásím a pomalu vyrážíme. Před námi je zhruba kilometr dlouhá rovinka a plynule přechází ve sjezdovku, kterou je třeba vystoupat. Té se bojím nejvíce. Obrovské množství lidí se má vtěsnat na několik desítek metrů širokou sjezdovku. Jde se stromečkem, hůlky se lámou, lidé padají. Volíme taktiku, že Lenka se mě bude zezadu držet a já budu "prorážet" cestu. Taktika výborná, uplatnitelná ale jen v první části sjezdovky, která není tak prudká. Pak už se Lenka musí opírat i o hůlky, jinak by se rozjela opačným směrem. Jde tedy těsně za mnou a synchronizovaně jdeme Levá, Pravá. Závodníci, kteří si všimnou, že Lenku naviguju, skládají první slova uznání. A překvapivě výstup sjezdovky není tak náročný, jak jsem čekala.

Nad sjezdovkou se opět vynořují lyžařské stopy. Zařazujeme se skromně do stopy úplně napravo, která má být tou nejpomalejší. Vydržíme tam ale jen chvíli, brzy nás začnou brzdit pomalejší závodníci. "Leni, přejedeme si o jednu stopu doleva. Je zhruba o metr vedle tebe," naviguju Lenku. Odhadnout okamžik, kdy začít přejíždět, je logistický oříšek. Je třeba, abychom se stihly do stopy zařadit obě dvě a abychom co nejmíň zpomalovaly lyžaře, před kterého se zařazujeme. "Ještě pojď kousek doleva, zatím jsi ve stopě jen levou lyží," nabádám.

Přejezdů ze stopy do stopy nás čeká spoustu. Obzvlášť na začátku závodu, než se masa závodníků aspoň trochu rozdělí. Začátek trati je profilově poměrně nenáročný, jede se příjemně, kilometry snadno přibývají. 88 do cíle, 86, 83. Za chvíli nás čeká první občerstvovací stanice. "A bude borůvková polívka," raduje se Lenka. Ta patří ke specialitám Vasova běhu. Spíš než polévka je to ale teplý hustý borůvkový džus. Na zakousnutí dostáváme speciální bulky Vasaloppet, mezi lyžaři přezdívané kvůli své konzistenci dusítko.


"Tak, jsme na občerstvovačce. Půjdu kousek před tebou a půjdeme po krůčcích rovně. Tak a teď dostaneš do pravé ruky polívku," mluvím přes rameno na Lenku. Do cesty se nám kromě závodníků pletou i odpadkové koše, navíc tu není slyšet rolnička a stopy také chybí. Jdeme ale jen krokem a nebezpečí tedy nehrozí.

Daleko horší jsou sjezdy. Teploty v předcházejících dnech pravidelně vystoupaly nad nulu, sníh natál, přes noc zmrzl a stopy jsou opravdu rychlé. Ne vždy se dá přitom odhadnout, zda kopec končí zatáčkou, stopa najednou zmizí nebo jestli se do cesty nepřiplete nějaký lyžař. Už na začátku se shodujeme na tom, že opatrnost nebude v tomto případě na škodu. Raději plužit než upadnout. Tentokrát jde stranou i Lenčino oblíbené heslo: „Kdo brzdí, nevyhrává.“ Kvůli snazší navigaci při sjezdech ťukám za tělem hůlkami o sebe. A do toho samozřejmě hlásím veškeré zatáčky.
"Před náma úplně rovný kopec, krátký. Nemusíš plužit, můžeš zůstat ve stopě, za chvíli se to narovná." Instrukce jasná, provedení jakbysmet. Jediným zádrhelem byl lyžař, který upadl z vedlejší stopy těsně před Lenku. Šance vyhnout se pádu minimální. Na vymrzlém sněhu to navíc není nic příjemného.
V jednom z dalších sjezdů volíme proto ještě opatrnější taktiku. Kopec je hodně prudký a navíc předcházející závodníci vyryli obrovská koryta. Lenka se mě zezadu drží, obě vydatně plužíme. Ani tento sjezd ale není bez incidentu. Tentokrát se přiřítí závodník přímo na nás a srazí nás k zemi obě. Nadávat nemá cenu. A vlastně na to ani není chuť. Hlavně kontroluji, jestli je v pořádku Lenka. Naštěstí ano.

Jede sem pěkně, jsme na části trati, kterou jsme si předcházející dny projížděli s dalšími Čechy, s nimiž jsme na místě. 69 do cíle. U téhle cedule jsme se před dvěma dny fotili. Proč zrovna u téhle? Přece kvůli tomu, že to je o jedno víc, než má na dresu hokejista Jaromír Jágr.

"Před náma je kopec, není moc dlouhej, nezatáčí se," naviguji. "Kopec? A je nahoru nebo dolů?" Aha, to mi nedošlo. Snažím se na to pamatovat a polepšit se.

"Á, do cíle nám chybí už jenom Jizerská 50," hlásím po 40 kilometrech. Příliš optimisticky to nezní. Ale jede se nám dobře, občas se něčemu zasmějeme a vlastně nic nebolí. Po svých zkušenostech z Vasova běhu se ale odmítám nechat ukolébat. Bojím se krize. A jsem zvědavá, jestli ji dostaneme s Lenkou každá v jinou dobu a jak ji budeme zvládat.

U všech cedulí si snažíme vymyslet něco k danému číslu. 82 je můj ročník, 24 bude letos bráchovi, 43 kilometrů jsme jely s Lenkou v neděli předtím na Šumavském maratonu. Povzbudivé jsou pochvaly od projíždějících závodníků poté, co si všimnou, že Lenka nevidí. "Jé, slyším češtinu. A navíc máš číslo těsně vedle mě. Já mám 15070, ty 15071," usmívá se jeden ze závodníků. "Ty jo, ty seš fakt dobrá," chválí další.

S přibývajícími kilometry se víc smějeme, krize se stále nedostavuje. Pokud se nestane nic nepředvídatelného, měly bychom závod dojet. Jen asi nestihneme náš stanovený cíl: hranice 9 hodin.Ubývá instrukcí, spíš se bavíme vymýšlením "příběhů" k jednotlivým číslům.

Do cíle nám zbývají poslední dva kilometry a obě máme ještě sílu a hlavně chuť zrychlovat. Postupně nabíráme vyšší a vyšší tempo a do cíle se téměř vřítíme. 9:09,59. Lenka se mi později přiznává, že při průjezdu cílem se jí zaleskla v oku slzička dojetí. Mě přemáhají endorfiny a připadám si zralá na to sníst kilo citronů. Ba co víc, téměř zapomínám na své ranní předsevzetí. Při panáku na oslavu pronáším se smíchem přípitek: "Ať se tady za rok zase všichni ve zdraví sejdem."


BRAVO KOCKY

Už v takmer letných teplotách za úplne bezoblačného počasia sa v nemeckom Bodenmaise konal záverečný pretek EUROLOPPET v strednej Európe Skadi Loppet.
Aj pri teplotách, ktoré sa blížili k 20 stupňom bolo v stredisku dostatok snehu a tak jediný problém boli vysoké, takmer letné teploty a z toho dôvodu trať skôr pripomínala pieskovisko ako bežeckú trať. Najmä na slnečných úsekoch bol sneh hlboký a ťažký. Aj keď usporiadatelia trate pripravili dôkladne, teplota a ostré jarné slnko urobili svoje najmä v sobotu keď hlavný pretek programu, 30 km voľnou technikou, bol na programe až o 13-tej hodine.
V nedeľu boli na programe preteky klasickou technikou a tam nebola iná voľba ako namixovať vhodný klister. Podľa údajov usporiadateľa sa podujatia zúčastnilo 1700 bežkárov v rôznych kategóriách z takmer dvadsiatky krajín z celého sveta. Štartovalo sa po vlnách a tak nedochádzalo k vážnejším kolíziám. Profil trate je pomerne náročný najmä po štarte je takmer 5 km nepretržité stúpanie. Záver tratí je však oddychový s dlhšími úsekmi klesania. Podujatie malo už tradične výbornú atmosféru po oba dni, k čomu prispelo aj už spomínané nádherné počasie. Pre pretekárov bolo však neobvykle teplo a tak nebolo výnimkou vidieť niektorých štartujúcich v krátkych nohaviciach či rukávoch. Podujatia sa zúčastnili aj bežkári zo Slovenska a tak bolo milé podať si v cieli ruku s krajanom.
Pretekárska bežkárska sezóna sa teda končí. Aj keď na jej začiatku museli byť dve podujatia EUROLOPPET pre nedostatok snehu zrušené, potom sa už zima ukázala v plnej paráde, napadlo množstvo snehu a na bežky sa tak bude dať vybehnúť asi až do konca marca.
Pozrite si niekoľko fotografií z atmosféry podujatia.

Opäť ďalší mrazivý víkend zastihol účastníkov jubilejného 40. ročníka podujatia v diaľkových behoch zo seriálu Euroloppet – Koasalauf v tirolskom St. Johann. Stredisko bežeckého lyžovania neďaleko zjazdársky presláveného Kitzbuhelu. V noci teplota klesala pod -20 stupňov a včase štartov pretekov po oba dni bolo len o pár stupňov teplejšie. Našťastie bolo bezvetrie a takmer jasno, takže slniečko počas pretekov vzduch trochu prehrialo. Trate boli perfektne upravené, usporiadatelia pripravili výbornú atmosféru. Po oba dni sa podujatia zúčastnilo asi 1800 pretekárov v klasickom i voľnom štýle vrátane množstva mládežníckych kategórií.

Pretek na 50 km FT bol súčasťou Majstrovstva Európy v diaľkových behoch, ktorého druhá časť klasickou technikou sa uskutoční v Kvilde na Šumave o dva týždne. Bol to už tretí pretek po sebe ktorého som sa zúčastnil a tak znovu pridám najčerstvejšie dojmy s porovnaním pretekov.

Toto, doteraz Slovákmi neobjavené podujatie vo mne rozhodne zanechalo najlepší dojem svojou atmosférou. Keď som v článku o König Ludwig Laufe napísal, že pozornosť organizátori venujú len špičke, tak tu to neplatilo. Výborná atmosféra na štarte, počas preteku, dostatok občerstvovačiek, solídne značenie tratí, v cieli venovali moderátori podujatia pozornosť každému pretekárovi, ktorý úspešne absolvoval trať. V sobotu čakanie na tých pomalších účastníkov spestrili preteky detí a dorastencov. Bolo úžasné sledovať ako už deti v predškolskom veku ovládajú bežky. Nemožno sa čudovať akú úroveň má potom bežecké lyžovanie v týchto končinách.

V doline, kde sa podujatie uskutočnilo bolo naťahaných desiatky a desiatky kilometrov kvalitne upravených tratí pre obe techniky. Súťažná trať na 28 a 50 km mala ľahký profil. Na trase bolo len malé prevýšenie a tak sa nám, odchovaným na kopcoch v Kremnických vrchoch, trochu cnelo najmä po dlhých zjazdoch, kde by sme si mohli trochu oddýchnuť. Trať sa nekonečne kľukatila po rozsiahlych lúkach medzi chatami a dedinkami.

Štartovné pole bolo nabité športovými amatérmi neporovnateľne viac ako spomínaný pretek Worldloppetu v Nemecku. Servis pre pretekárov bol štandardný. Registrácia, časomiera, občerstvovačky, občerstvenie v cieli a po preteku v priestrannej hale, kde bolo i vyhodnotenie pretekov na úrovni. V cieli dostal každý pretekár medailu. Profesionálne spracovaná výsledková listina s medzičasmi a grafickým priebehom úsekov i v cieľovej rovinke. Výsledky si môžete pozrieť tu: http://www.pentek-timing.at/ Škoda, že pretek zo Slovenska absolvovala ani nie celá desiatka pretekárov. Určite odporúčam zúčastniť sa. Do strediska je to od Slovenských hraníc, z Bratislavy 450 km.

Pozrite si niekoľko fotografií z atmosféry a aj krátke video zo štartu nedeľného preteku voľnou technikou tu: http://youtu.be/q_gSRAGEImQ